BLOG O CHORVATSKU

Na konci září to bylo, po vinobraní, kdy odjedou i poslední turisté a na jadranských ostrovech zavládne mír a spokojená všednost. Hospodyně si vydechnou, muži mžourají do slunce vprostřed prázdného mola a těší se, že se už brzy ochladí a ryby začnou brát, a taky olihně, o vypasených ústřicích nemluvě. Víno probublává v kádích a na stromech...

Skvělé a jednoduché jídlo, které si můžete klidně udělat doma. Takový dalmátský "hamburger" je opravdu vynikající záležitost.

Čufty jsou vlastně něco jako bolognese, jenže odděleně. Příprava omáčky je v podstatě stejná, jen mleté maso nemícháme do ní, ale navíc ho ochutíme a uděláme kuličky, které připravujeme zvlášť. Pak to samozřejmě zase dohromady všechno sníme.

Když se řekne ančovička, každý si automaticky představí něco odporného. Tu rybičku, co se dává na pizzu a nikdo ji tam nechce. Dělá se z ní i dresing na Caesar salát, ale to zas každý neví, a když to zjistí, už na něj většinou takovou chuť nemá. No, pojďme tyhle předsudky překonat a začít ančovičky milovat.

Omáčku zvanou buzara najdete na každém chorvatském jídelním lístku. Je to jedno z tradičních dalmátských jídel, které je až trapně jednoduché. Na buzaru můžete udělat mušle, krevety, garnáty nebo všechno dohromady.

Občas jí mívají i v restauracích, ale klidně si tuhle tradiční sladkou dobrotu můžete udělat i doma. Má konzistenci pudinku, ovšem její tajemství je v karamelové šťávičce navíc. Pecka.

Tou největší pravdou je, že vůbec nepochází z Chorvatska. Jen je tu děsně oblíbená a turisti si jí začali s touhle zemí spojovat. Taky se říká, že pravá pljeskavica se dělá ze čtyř druhů masa, je to ale skutečně tak?

Pro každého, kdo k životu nutně potřebuje krásné věci, je to bezpodmínečně nutné. Malé chorvatské městečko v Dalmácii, které bylo původně ostrovem, možná nenabízí balíček památek a atrakcí, ale je tak neuvěřitelně kouzelné, že popsat ho bude opravdu fuška. Ale zkusim to, i když si hodně pomůžu fotkama, ty řeknou víc, než tisíc slov.